Vítejte na webových stránkách, prostřednictvím kterých bychom chtěli širokou veřejnost informovat o přípravě vodního díla Skalička. Tyto stránky budou průběžně doplňovány v návaznosti na postup příprav. V současnosti je zpracováno několik studií, ze kterých vychází více možných variant vodního díla. Vodní dílo tak může mít podobu tzv. suchého či mokrého vodního díla.

Variant vodního díla je celkem 5:

• Boční suchá nádrž

• Boční suchá nádrž s manipulovatelným objektem

• Boční víceúčelová vodní nádrž

• Průtočná suchá nádrž

• Průtočná víceúčelová vodní nádrž

O výběru nejvhodnější varianty rozhodne nezávislá analýza, kterou provedou odborníci z řad akademických pravišť. V případě VD Skalička tedy proběhne tzv. multikriteriální analýza hodnocení známých variant VD Skalička. Ta spočívá v posouzení existujících studií řešení vodního díla Skalička, které tvoří zásadní prvek protipovodňové ochrany Pobečví, a doporučení výběru vhodné varianty pro další přípravu a zejména pro posouzení v rámci procesu EIA. Pro posouzení je vybrána komise odborných hodnotitelů, která je složena ze zástupců VUT, ČVUT a Hydrobiologického ústavu Akademie Věd. 

Aktuálně:

15. 10. 2021

Přední akademická pracoviště doporučila ve Skaličce boční víceúčelovou nádrž

Přední akademická pracoviště v zemi dokončila multikriteriální analýzu a doporučila jednu z variant vodního díla Skalička, které má chránit více než 100 000 obyvatel Pobečví před povodněmi. Vědecký tým na základě několika metod dospěl k závěru, že nejvhodnější variantou není ani průtočná víceúčelová nádrže, ani tzv. suchý poldr (suchá nádrž). Nejvhodnější variantou je boční víceúčelová nádrž. Výsledky multikriteriální analýzy prezentovali autoři multikriteriální analýzy zástupcům dotčených obcí přímo ve Skaličce.

Vodní dílo Skalička představuje základní a nezbytný prvek systému protipovodňové ochrany v povodí Bečvy. S ohledem na projevy klimatické změny v posledních letech, kdy v Bečvě klesají průtoky i na 5 % normálu, nabyla na významu možnost využití zásobního objemu nádrže pro zmírnění následků sucha. Kromě víceúčelové nádrže a suchého poldru přímo na toku byly zpracovány i tzv. boční varianty vodního díla. Vzniklo tak celkem pět různých variant vodního díla Skalička, jejichž rozdíly spočívají v průtočnosti nádrže a možnosti trvalé akumulace vody pro nadlepšování nízkých průtoků v řece Bečvě. O nejvhodnější variantě proto rozhodovala nezávislá akademická pracoviště. Vzhledem k nutnosti posoudit komplexní vliv na životní prostředí k tomu zvolila tzv. multikriteriální analýzu.

Přední české kapacity z ČVUT, VUT a Akademie věd ČR stanovily jednotlivá kritéria, na základě kterých byly jednotlivé varianty srovnávány. K jejich stanovení oslovily 39 subjektů z řad vysokých škol, státní správy, samospráv a dalších organizací. Hlavními kritérii byl např. vliv na životní prostředí, technické řešení či vodohospodářské hledisko. Analýza brala v úvahu i možnost ovlivnění minerálních pramenů v lázních Teplice. Na základě tři odlišných metod pak vyhodnotily a porovnaly všechny varianty vodního díla. Dle akademiků je nejvhodnější variantou boční víceúčelová vodní nádrž. Jako nejméně vhodné naopak skončily průtočná víceúčelová nádrž a boční suchá nádrž.

 „Je třeba zdůraznit, že tato studie nemá v České republice obdoby. Jde o opravdu odborné a nezávislé posouzení všech variant na základě vědeckých metod, na kterých se shodli zastánci i odpůrci jednotlivých variant, kteří byli členy pracovní skupiny. Vítězná varianta není ta, kterou preferujeme my, není ani ta, kterou preferují zastánci jednoúčelové suché nádrže. Ani jedni ovšem nemůžeme zpochybňovat nezávislost pracovišť a předních českých kapacit v oboru, které s naším společným souhlasem navrhly metody, jak nejvhodnější variantu stanovit,“ komentuje závěry multikriteriální analýzy generální ředitel Povodí Moravy, s. p.

Zpracování multikriteriální analýzy v obdobném rozsahu a podrobnosti nemá v České republice v oblasti vodního hospodářství obdoby. Zpracovatelské týmy vycházely při zpracování analýzy mimo jiné ze zkušeností, které byly získány při obdobných hodnoceních v zahraničí. Vlastnímu zpracování předcházelo shromáždění více než 150 relevantních podkladových studií a dalších odborných prací. Zásadním podkladem pro analýzu byla hydrogeologická studie, která zhodnotila hydrogeologické poměry v lokalitě i širším zájmovém území a vyhodnotila potenciální změny režimu podzemních vod v souvislosti s jednotlivými variantami.

Dle odborné analýzy má boční víceúčelová nádrž požadovaný protipovodňový účinek a navíc dokáže pozitivně ovlivňovat Bečvu v období sucha. Tato varianta navíc bude mít pozitivní dopad na druhovou diverzitu a nepovede k negativnímu ovlivnění minerálních pramenů v lázních Teplice. Ostatní varianty obsahují negativa, jako jsou např. významné zásahy do pravobřežního území, přerušení říčního kontinua Bečvy v případě průtočných variant či problematické ověření provozu a omezený adaptační potenciál v případě suchých variant nádrže.

Analýza byla dokončena a prezentována členům meziresortní pracovní skupiny ve středu 13. 10. Výsledky multikriteriální analýzy prezentovali její autoři (docent Ladislav Satrapa z ČVUT, docent Josef Hejzlar z AV ČR a profesor Jaromír Říha z VUT) zástupcům dotčených obcí v Pobečví v pátek 15. 10. Variantu boční víceúčelové nádrže tak doporučí Ministerstvo zemědělství vládě k realizaci. O zpracování a termínu odevzdání multikriteriální analýzy informovalo Ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě ze dne 4. 1. 2021. 

4.1.2021

MInisterstvo zemědělství: Protipovodňová ochrana na Bečvě: letos se rozhodne, jestli bude vodní dílo Skalička suchým poldrem nebo víceúčelovou nádrží

Tisková zpráva – Příprava protipovodňových opatření na řece Bečvě pokračuje výkupy pozemků pod budoucím vodním dílem Skalička, technickými i přírodě blízkými opatřeními. Letos bude také dokončena analýza, na základě které bude vybrána nejvhodnější varianta vodního díla Skalička. Materiál o stavu protipovodňových opatřeních na Bečvě dnes Ministerstvo zemědělství předložilo vládě.

Příprava a realizace protipovodňové ochrany v Pobečví byla rozdělena do dvou etap. V rámci I. etapy se připravují technická a přírodě blízká opatření, která zajistí převedení padesátileté vody. Ve II. etapě dojde k výstavbě vodního díla Skalička, které zvýší povodňovou ochranu daného území na úroveň povodně z roku 1997, tedy na více jak stoletou vodou. Opatření I. etapy budou celkem stát více než 1,7 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství pokračuje i v přípravě II. etapy, tedy výstavbě vodního díla Skalička.

„Vzhledem ke změně klimatu a k potřebě zajištění dostatečných vodních zdrojů jsme došli s Ministerstvem životního prostředí ke shodě, že se posoudí varianty technického řešení vodního díla, které umožní reagovat na oba hydrologické extrémy, tedy povodně i sucho. Na základě analýzy letos vyhodnotíme pět variant technického řešení vodního díla Skalička a vybereme nejvhodnější variantu. V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr nebo víceúčelovou nádrž,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Analýzu vypracuje České vysoké učení technické v Praze, Biologické centrum Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně. Jde o první zpracování takto rozsáhlé a podrobné analýzy v oblasti vodního hospodářství v ČR. Pro zajištění objektivity a kvality výstupů byla pro zpracování oslovena výlučně akademická pracoviště, která jsou zastoupena předními kapacitami v dané oblasti, vychází se rovněž ze zkušeností v zahraničí.

V povodí Bečvy nelze kvůli terénu zabezpečit odpovídající protipovodňovou ochranu zastavěných území pouze využitím rozlivů v údolní nivě, lokálním zkapacitněním koryta nebo vybudováním ochranných hrází. Výkupy pozemků pro vodní dílo Skalička začaly v roce 2016 a měly by být dokončeny v roce 2023. Do konce roku 2020 se podařilo vykoupit pozemky za 690 milionů korun.

Technická a přírodě blízká opatření I. etapy protipovodňové ochrany v Pobečví mají podobu například protipovodňových ochranných hrází, terénních valů, zkapacitnění jezů, rybích přechodů, revitalizace toků nebo obnovu rybníků. Stav jejich přípravy ovlivňuje více faktorů, jako například řešení vlastnických vztahů, požadavky dotčených subjektů, ochota a součinnost jednotlivých obcí a ostatních chráněných subjektů podílet se na přípravě a částečně také na spolufinancování protipovodňových opatření. Specifická situace je na území města Přerov, kde se připravuje dálnice D1. Příprava části protipovodňových opatření byla z tohoto důvodu pozastavena, aby nedošlo ke komplikacím při povolovacím procesu dálnice D1.

I. etapa protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy jako jednoho z nejvíce povodněmi ohrožených území v České republice byla zahájena v roce 2011, její dokončení se předpokládá v roce 2027. 

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Aktuální průběh majetkoprávního vypořádání

Povodí řeky Bečvy je území, které je z hlediska povodňových rizik jedním z nejexponovanějších v České republice. Katastrofální povodeň v červenci 1997 měla devastující účinek na sídla v povodí Bečvy i v navazujícím úseku podél řeky Moravy a byla i zde impulsem pro hledání koncepce ochrany před povodněmi. Na základě rozboru situace bylo toto území v Plánu hlavních povodí ČR vymezeno jako prioritní oblast pro řešení ochrany před povodněmi, a to jak pomocí přírodě blízkých, tak technických protipovodňových opatření (schváleno usnesením vlády č. 562 ze dne 23. května 2007). Postup přípravy protipovodňových opatření je pozorně sledován i na krajské úrovni a promítá se do krajských územně plánovacích a dalších koncepčních dokumentů. Během dalších povodňových událostí v roce 2010 se nejen v povodí řeky Bečvy znovu ukázalo, že nelze polevit ve snaze realizovat soubor účinných preventivních opatření na vodních tocích, nivách nebo v ploše povodí ke snížení povodňových rizik.